Z tisku 19. 3. 2020

19. 3. 2020
ECHO24.CZ
Kde se v Lovosicích našlo téměř 700 tisíc roušek? U nás to nebylo, brání se Agrofert

 

Policisté při úterní večerní razii zajistili 680 tisíc roušek v jednom z areálů v lovosické průmyslové zóně na Litoměřicku. Poté, co se je obchodníci snažili státu prodat za přemrštěnou cenu, vydal pokyn k jejich zabavení hejtman kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), část roušek zůstala přímo v Ústeckém kraji, část jich byla rozdělena po celé zemi. V Lovosicích sídlí také chemičky Agrofertu, ten však odmítl, že by takový materiál byl nalezen v jeho skladech.

Policisté při úterní večerní razii zajistili 680 tisíc roušek v jednom z areálů v lovosické průmyslové zóně na Litoměřicku. Poté, co se je obchodníci snažili státu prodat za přemrštěnou cenu, vydal pokyn k jejich zabavení hejtman kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), část roušek zůstala přímo v Ústeckém kraji, část jich byla rozdělena po celé zemi. V Lovosicích sídlí také chemičky Agrofertu, ten však odmítl, že by takový materiál byl nalezen v jeho skladech.

"Bylo zjištěno, že v Lovosicích ve skladech jsou ochranné pomůcky, u nichž bylo podezření, že by mohly být vyvezeny z České republiky," uvedl hejtman. Na základě rozhodnutí hejtmana věci převezme stát. Firma, u níž se ochranné pomůcky objevily, za ně dostane náhradu v cenách obvyklých. "Domluvili jsme se, že část dostanou policisté a hasiči. Ještě dnes v noci si to převeze ministerstvo vnitra do Prahy," uvedl v úterý večer Bubeníček.

Do Prahy převezla auta 300 000 kusů roušek a 380 000 zůstane k rozdělení v Ústeckém kraji. Z 28 000 respirátorů si polovinu převzalo ministerstvo vnitra, druhá půlka zůstane pro potřebu Ústeckého kraje.

Kde se zdravotnické ochranné pomůcky našly, není zcela jasné. Specifikovat to nechce ani litoměřická policejní mluvčí Jana Slámová. Podle ní v tuto chvíli kriminalisté šetří, zda prostředky nebyly připraveny k vývozu, za což by podle jejího vyjádření pro deník Echo24 hrozil postih.

Holding Agrofert, jenž spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO) a má v Lovosicích své chemičky, popřel, že by se ochranné pomůcky nalezly právě v areálu těchto firem. "Nejde o žádnou z našich dceřiných firem, které sídlí v Lovosicích, tedy ani Lovochemie, ani Preol. Agrofert roušky a respirátory řádně nakupuje prostřednictvím svého centrálního nákupu a v současné době jich má nedostatek stejně jako mnoho jiných českých firem a organizací," sdělil deníku Echo24 mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

V České republice platí nouzový stav. Vláda nenařídila celoplošnou povinnost poskytnout věcné prostředky v podobě zdravotnického materiálu. Proto bylo nutné, aby podle krizového zákona nařídil opatření hejtman. O vydání nařízení požádal hejtmana ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Hamáček na twitteru uvedl, že šlo o zásah policie proti spekulantům s rouškami. "Na můj popud hejtman Ústeckého kraje ve spolupráci s policií podle krizového zákona zajistil téměř 700 tisíc roušek od firmy, která je měla dodat na zdravotníkům, ale na poslední chvíli se snažila navyšovat cenu," napsal na twitteru ministr vnitra.

Česká republika trpí nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek od počátku koronavirové krize. Vládu za to kritizuje opozice. Látkové roušky si lidé šijí sami. Ministerstvo vnitra od soboty za dodávky, které mají teprve přijít, vydalo 1,065 miliardy korun.
 

Halo noviny

Státní rozpočet 2020 už neplatí

Ministerstvo financí by mělo urychleně zahájit práce na novele zákona o státním rozpočtu na letošní rok, předložit ekonomický balíček na zmírnění důsledků šíření koronaviru a předložit novelu zákona, která by odložila start třetí a čtvrté vlny EET. Vyplývá to ze včerejšího usnesení rozpočtového výboru Sněmovny.
Náměstek ministryně financí Stanislav Kouba na jednání uvedl, že kvůli dopadům šíření koronaviru bude zasažen státní rozpočet hlavně propadem daňových příjmů. Přesné číslo neuvedl. »Počítáme s tím, že budou určitě zasaženy daňové příjmy, i když prvotní výkyv byl pozitivní, způsobený mimořádnými nákupy obyvatel.
Ale jak přicházejí informace o omezení provozů, tak z toho logicky vyplývá, že daňové příjmy nebudou tak vysoké, jak mají být. Ty odhady
stanovit je velmi obtížné s ohledem na vývoj situace,« uvedl.
Propad lze podle něj čekat i u významného zdroje příjmů rozpočtu, kterými jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění. Osvobození od jejich placení by podle něj bylo z hlediska rozpočtu problematické. »Kompletní osvobození odvodů
je z hlediska rozpočtu na půl roku v řádu stamiliard, protože je to značná část příjmu
rozpočtu,« řekl. Ministerstvo financí již nyní podle Kouby provádí řízené přesuny v rámci jednotlivých kapitol na výdaje související s ochranou zdraví. Zrušena tak bude účtenkovka k EET a »některé měkké dotační tituly«. Zároveň MF využije rozpočtovou rezervu zhruba 4,9 mld. Kč a rezervu na řešení krizových situaci s rozpočtem 140 mil. Kč.
»Základní čísla schváleného rozpočtu na letošek přestávají platit. Určitě nebudeme schopni dodržet deficit 40 mld. Kč, zasaženy útlumem ekonomiky budou příjmy a budeme muset připravit i neplánované výdaje na řešení současné situace. Můžeme hovořit o nějakém fiskálním stimulu, který by pomohl zasaženou ekonomiku udržet v chodu, a pomoci firmám i lidem. Bude to předmětem nějakého balíčku, který může mít opatření na straně příjmů, ale zejména výdajů. Bude to nepochybně výsostné politikum,
« uvedl pro náš list člen rozpočtového výboru Sněmovny, stínový ministr financí za KSČM Jiří Dolejš. Při všech možných škrtech a úsporných opatřeních bude podle něj deficit eráru minimálně dvojnásobný – 80 až 100 mld. Kč. Podle délky krize a jejího zvládnutí. Upozornil i na zásah vnějších vlivů.
»Ze závazných ukazatelů rozpočtu platí už jen vztahy na místní samosprávy. Příjmy neplatí, výdaje neplatí, saldo neplatí. Něco, co se zdálo jako důležité, jako např. sleva na jízdném, je nyní prioritou směšnou. A to se nedá udělat jinak než novelou zákona o státním rozpočtu. Ta by měla reflektovat novou makroekonomickou
prognózu a aktuální výdajové priority,« sdělil na jednání výboru předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Potřebu změny rozpočtu neskrývá před veřejností ani premiér Andrej Babiš (ANO), uvedl, že situace kolem koronaviru bude stát ČR až desítky miliard korun. Opatření způsobená krizí ohledně koronaviru už teď znamenají pro ekonomiku obrovské ztráty a nikdo neví, jak dlouho to bude trvat. Podle odhadů ekonomů může schodek státního rozpočtu letos překonat 100 miliard korun. Naplánovaný deficit 40 mld. Kč je již nyní neudržitelný a není ani podle některých analytiků třeba jej udržet. Spíše je nutné, aby na pomoc ekonomice a firmám přispěchal i stát se svojí rozpočtovou politikou.
Ministerstvo financí počítá se zvýšením schodku eráru na letošek. Novelu zákona o státním rozpočtu představí MF v řádu dnů, informovala o tom Schillerová. Schodek rozpočtu by měl stoupnout o desítky miliard korun. Návrh bude dále počítat s úsporami a přesunutím peněz z fondů EU.

Kontroly EET se pro novou vlnu odloží

Ačkoli vláda nechce posunout start třetí a čtvrté vlny EET, která má začít od května, povinnosti související s novými vlnami EET nebude kontrolovat a sankcionovat do konce července. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odloží do 1. srpna kontroly elektronické evidence tržeb (EET) těm, jichž se má povinnost začít týkat od května. »Tři měsíce se nebude nic dít, nebudou žádné kontroly, takže do 1. srpna jako by EET ani neexistovalo,« řekl Babiš v pondělí večer po jednání s předsedy stran a vedením Sněmovny novinářům. Odklad EET již dřív odmítla Schillerová s tím, že ze zákona to není možné. Květnové rozšíření EET se bude týkat mj. řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů a taxikářů. Podle MF by se mělo vztahovat zhruba na 300 tisíc podnikatelů.
»O odložení či ještě lépe zrušení EET dlouhodobě usilovala
a usiluje pravice v čele s ODS. Zdá se, že v klimatu koronavirové krize se jí odložení
může podařit. Oni by to nejraději zrušili. Ale opakuji -jde jen o to poshovět v těžké době. Nejde o zrušení, ale jen o odklad. Možné je to schválit se Sněmovně ve zrychleném řízení,« zdůraznil Jiří Dolejš. Ministerstvo financí před epidemií uvedlo, že EET by měla letos do veřejných financí přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 mld. Kč souvisí s květnovým rozšířením EET na obory, které jí dosud nepodléhaly. Za roky 2017 až 2019 vyčíslilo ministerstvo financí přínos EET zhruba na 33 miliard korun.